Po poledni jsme dorazili vlakem do Matsumota, ktery je v horach kousek od Nagana, v podstate naprosto vycerpany. Pretrvavajici jetlag a prochazky s 30kilovejma kuframa uz si zacly vybirat dan. Do toho jsme kazdou chvili zastavovali, protoze Federsel pracuje na celosvetovym pruvodci uzaveru podzemnich cest - Od poklopu ke poklopu - proste foti kazdy viko od kanalu. Matsumoto je v tomhle ohledu zlatej dul, Zdobnejsi vika od kanalu jsem zatim nevidel.
Asuna rika, ze budeme hrat v kadernictvi (ano v kadernictvi). Malej domecek na starym meste, v podkrovi kavarna, kde prodavaj caj,satenovy kalhotky a ponozky na vrstveni. V obouch patrech maj nejaky hifisticky skvosty, treba Tannoy Westminster, ale nastesti se ukazalo, ze na ty hrat nebudem, pousteli tam pres ne nejakou desku pidlikani na piano a na to ze to stoji vic nez milion to vubec neznelo spatne.
Vyrazili jsme omrknout mesto, chramy, zabi ulicku, jezirko s zelvou a zlatejma rybama. Tradicnima soba nudlovejma podnikama (misto halusek) mi to pripominalo trochu Tatranskou Lomnici.
Koncert byl zase nacpanej naprosto pozornejma posluchacema, Nase soukapely byly vyborny uvedla to Daborabo, vytvarnice animatorka a elektropisnickarka, pak duo Torch, takovy japonsky DVA, Asuna predved tradicni, nicmene hezky vygradovanej set, zbytek prostoru, jak casovyho, tak i prostorovyho jsme vyplnili s Gurunama, kadernictvi bylo fakt malinky a i kdyz odsunuli mucici stroje nekam do rohu, vedle pagody z Asunovych klaves sme se rozlozili tentokrat komplet na zem a odehrali v poloze lotosoveho kvetu, dost to bolelo.
Po hodinovym foceni a louceni sme se odebrali na veceri a nocleh do sushibaru, kterej patril rodicum strasne mily Chifumi, ktera celou vec organizovala a starala se o nas, Bylo to naprosty gastronomicky nebe, asi dokonce i pro Jaru, kterej nas jinak oznacuje za epikurejce a mysli si ze nas to urazi. Restovanymu korenu lopuchu a podobnejm vecem se odolava asi uz tezko. Jen o vlasek jsem unikli nocnimu karaoke, ale i tak to bylo Matsumoto style.
Koncert byl zase nacpanej naprosto pozornejma posluchacema, Nase soukapely byly vyborny uvedla to Daborabo, vytvarnice animatorka a elektropisnickarka, pak duo Torch, takovy japonsky DVA, Asuna predved tradicni, nicmene hezky vygradovanej set, zbytek prostoru, jak casovyho, tak i prostorovyho jsme vyplnili s Gurunama, kadernictvi bylo fakt malinky a i kdyz odsunuli mucici stroje nekam do rohu, vedle pagody z Asunovych klaves sme se rozlozili tentokrat komplet na zem a odehrali v poloze lotosoveho kvetu, dost to bolelo.
Po hodinovym foceni a louceni sme se odebrali na veceri a nocleh do sushibaru, kterej patril rodicum strasne mily Chifumi, ktera celou vec organizovala a starala se o nas, Bylo to naprosty gastronomicky nebe, asi dokonce i pro Jaru, kterej nas jinak oznacuje za epikurejce a mysli si ze nas to urazi. Restovanymu korenu lopuchu a podobnejm vecem se odolava asi uz tezko. Jen o vlasek jsem unikli nocnimu karaoke, ale i tak to bylo Matsumoto style.
Žádné komentáře:
Okomentovat